Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Tělesné postižení je porucha, která se nejčastěji projevuje nějakým omezením tělesné funkčnosti, pohyblivosti či obratnosti. Mezi tělesná postižení se však řadí i taková postižení, která omezují další aspekty každodenního života, jako jsou například zrakové postižení, sluchové postižení či epilepsie, případně i některé poruchy spánku. Viz také mentální postižení.

Osoby se zdravotním postižením jsou osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které při setkání s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními.

Akutní postižení ledvin je jiný název pro akutní poškození ledvin. Viz také akutní, ledviny.

Osoby se zrakovým postižením jsou lidé, kteří nevidí tak dobře jako lidé s normálně fungujícím zrakem. V užším slova smyslu se jedná o lidi, jejichž poškození zraku natolik výrazně ovlivňuje činnosti v každodenním životě, že k nápravě nestačí brýle předepsané očním lékařem. Rozlišujeme různé druhy a stupně zrakového postižení. Viz také zrak.

Osoby se sluchovým postižením jsou lidé, kteří neslyší tak dobře jako lidé s normálně fungujícím sluchem. Rozlišujeme různé poruchy sluchu. Porucha může postihovat jedno ucho nebo obě uši. Viz také sluch, poruchy sluchu.

Mentální postižení je generalizovaná neurovývojová porucha, která se vyznačuje významně narušenými intelektuálními a adaptivními funkcemi. Je definována IQ nižším než 70 a navíc deficitem ve dvou nebo více adaptivních chováních, které ovlivňují každodenní běžný život, přičemž: intelektuální funkce jsou podle DSM-5 definovány jako uvažování, řešení problémů, plánování, abstraktní myšlení, úsudek, akademické učení a učení se z instrukcí a zkušeností a praktické porozumění potvrzené klinickým hodnocením i standardizovanými testy, adaptivní chování je definováno ve smyslu pojmových, sociálních a praktických dovedností zahrnujících úkoly, které lidé vykonávají v každodenním životě. Viz také mentální, neurovývojové poruchy, tělesné postižení.

Tělesná dysmorfická porucha se podle Mezinárodní klasifikace nemocí řadí mezi hypochondrické poruchy. Postižený člověk se prakticky neustále zabývá domnělou „vadou“ na svém těle, které přikládá neúměrně velký význam (natolik, že to významně ovlivňuje jeho každodenní život). Viz také porucha.

Tělesná konstituce je celková tělesná stavba konkrétního člověka. Někteří autoři rozdělují lidi do několika typů podle jejich tělesné konstituce, definice však nejsou zdaleka jednotné. Pro zjednodušení si stačí představit, že např. osmdesátiletý vyhublý muž má úplně jinou tělesnou konstituci než šestnáctiletý mladík, který tráví každý den minimálně hodinu v posilovně apod.

Tělesné onemocnění je pojem, který se používá nejčastěji v protikladu k duševním onemocněním. Tělesná onemocnění lze diagnostikovat pomocí různých vyšetření, včetně fyzikálního vyšetření, laboratorního vyšetření a zobrazovacích metod. Viz také duševní onemocnění.

Tělesný tuk je veškerá tuková tkáň, která se nachází v těle. Tělesný tuk můžeme zhruba rozdělit na podkožní tuk a viscerální tuk. Viz také tuky (lipidy), tuková tkáň, rozložení tělesného tuku.